Chodský pes

Chodský pes je českým národním plemenem. Jaký je povahou a exteriérem a pro koho se svým charakterem vlastně hodí?

Historie chodského psa

V novodobé historii se jedná o mladé plemeno, které oficiálně vzniklo teprve v roce 1985, nicméně předobraz má hluboko v historii, konkrétně v psech, kteří Chodům napomáhali ke střežení cest vedoucích od Domažlic do Německa. Chodský pes tak tímto historickým původem patří dokonce mezi nejstarší národní plemena společně s pražským krysaříkem.

V průběhu dějin se chodský pes používal nejen jako strážní plemeno, ale také coby pes pastevecký. A sloužil dokonce i ke stopování zvěře na lovu.

Charakter chodského psa

Dnes se chová i jako společenské plemeno. Chodský pes je nenáročný a všestranný, současně však také má milující povahu, pro kterou je ho možné doporučit i k dětem. V případě, že je na ně zvykán od štěněte, nemívá problém ani s jinými zvířaty.

Chodský pes je přátelský a kontaktní. Jelikož je mu vlastní ochota ke spolupráci s člověkem a potřeba být neustále zaměstnaný, hodí se pro celou řadu aktivit, jako je agility nebo dogdancing. Používá se i jako pes canisterapeutický nebo záchranářský.

Pes je současně mimořádně inteligentní a dobře ovladatelný. Výchovu proto zvládne se zodpovědným přístupem i začátečník.

Exteriér a zdraví chodského psa

Jedná se o psa střední velikosti s kohoutkovou výškou 50 až 55 cm a hmotností v rozmezí 18-25 kg . Vzhledem k tomu, že nepříliš dobře snáší vysoké teploty, se však nehodí primárně do bytu, byť se takovému životu umí přizpůsobit.

Majitel, který by toto plemeno chtěl chovat v bytě, se také musí připravit na to, že chodský pes intenzivně líná. Barva srsti je charakteristicky černá s rezavým pálením.

Výhodou tohoto plemene je rovněž relativně pevné zdraví. Chodský pes není zatížen velkým množstvím dědičných chorob. V chovu je pouze povinné rentgenové vyšetření kyčelních kloubů, které se provádí jako prevence dysplazie kyčlí. Chodský pes se v průměru dožívá věku mezi 10 a 12 lety.